Osvětlení tunelů je jedna z nejsložitějších problematik z hlediska umělého osvětlení a zároveň je tato problematika také nejvíce normalizovaná. Složitost tohoto typu osvětlení je způsobena něčím, co bychom mohli definovat jako efekt černé díry, tj. když se řidič vozidla přibližuje k tunelu, není schopen rozeznat žádnou překážku uvnitř tohoto tunelu.
Jednoznačným cílem tunelového osvětlení je, aby provoz ve všech částech tunelu, tzn. při vjezdu do tunelu, průjezdu tunelem i výjezdu z tunelu, byl bezpečný a to jak během dne, tak i v noci. Toto platí pro navrženou rychlost s patřičným stupněm bezpečnosti a komfortu, ne menším, než na přilehlé otevřené komunikaci.
Hlavní sledované parametry při návrhu osvětlení tunelů jsou úroveň jasu vozovky a spodní části stěn tunelu do výšky 2 m nad vozovkou, rovnoměrnost osvětlení vozovky, zamezení oslnění a zamezení míhání.

Požadavky na osvětlovací tělesa pro železnice jsou rovněž velmi specifická. Svítidla musí být například v elektrické třídě II, musí být odolná proti otřesům a v anti-vandalské úpravě. Proto si České dráhy vytvořily vlastní certifikační postup (normu), podle kterého se jednotlivá svítidla pro použití na železnicích schvalují. Osvětlení železnic zahrnuje nejen osvětlení vlakových nádraží a nástupišť pro osobní přepravu, ale i nákladových nádraží.
Specifikum osvětlování na železnicích rovněž spočívá v tom, že se svítidla umísťují také na trakční stožáry pro přímé osvětlení kolejišť.